(z archivu jš)

moc hezkou holku se smutnýma očima

potkal jsem u té řeky která plyne přes kamení

jak samozvaný host

řekl jsem jí Dobrý den když pohled ke mně stočila

a ještě pak že zrovna hledám přes tu vodu k její duši

postavený most

povídala že jsem zašel daleko po dolním toku

kde je širší koryto té řeky sama kterou

často k ránu že sní

mám se vrátit abych našel most schovaný v jejím oku

neb jen tak prý přejdu vodu a víry mne neseberou

neb jen tak prý dostanu se k ní

***

znám jednu holku Madlenku

má tečkovanou halenku

a moc jí sluší

až jednou prstů konečky

vloudí se jaksi pod tečky

zrudnou mi uši

***

kaňka v šeru do zelena na lavce se tetelí

aby třeba neprošvihla ticho ani veselí

ač si zvykla co se chystá sotva kdy to zahlédne

láska má když za mnou přijde hned si na ni zasedne

***

měl prý dívku jako z růže

rozvinuté okvětí

zdálo se že ztěžka může

napočítat do pěti

nestačí se ovšem divit

kterak vývoj graduje

jenže ne on nýbrž ona

z výpočtů se raduje

***

cuchám ten vlas

a šeptám obezřetně

že její hlas

podobá se flétně

pro sebe myslím kradí

že spíše hoboji

ač ke jménu jí ladí

určitě obojí

je trochu rtuť

ze žlutých pampelišek

já buď jak buď

padám si k ní z výšek

zlehka ve formě deště

maličko pokropit

a k tomu přidat ještě

co nelze pochopit

zítra že zvadne kytka

pohled se pokřiví

a zapálená lýtka

sežehnou kopřivy

dým který začne vznikat

v očích se vybrečí

čas nepřestane tikat

a tím se usvědčí

***

Mám rád vzad pád hlavy

slz hrad spád snad splaví

ač zač pláč dát nevím

svůj dej můj chtěj slevím

***

Zda-li pak se fotka v kapse

nezatváří zklamaně

když ti jiné dívce lyne

horkost z dlaně do dlaně

až pak se ti do paměti

vrátí černobílá tvář

uvědom si že jsi v komsi

zůstal jako prázdný lhář

***

Jen jednou z lesklého obrázku

na stěně uvidíš vystoupit otázku

v úsměvu té dívky která se

podobá na lásku

(víckrát ne)

Jen jednou je možné setkání

smlčet a minout bez dechu bez ptaní

bez sázky na osud i marná volání

(víckrát ne)

***

Nemám to

co jsem nedostal

a nedostal jsem to 

na co nemám

***

Bleděmodré blues

hvízdám o tichu 

které se tu právě 

propadá

bleděmodré blues

hvízdám potichu

snáze ať si v trávě

zapadá

Bleděmodré blues

hvízdám o čase

který se mi načas

ztratil

bleděmodré blues

dohvízdám po čase

v naději že mi hlas

vrátil

***

á bé cé dé é ef gé há chá í jé ká el em en 

ó pé er es té ú vé iks ypsilon zet

našel jsem v sobě hlubokou propast

a nechal ji pro tebe beze slova zet

***

zvoní zvon

já se neptám

komu vyzvání

klep sem klep tam

ryvné vyznání

zborcený svět

sinalé tváře

nehmatný tep

utichl dech

zrodil se nářek

z naděje střep

***

mám vztek

na kradmý polibek

na sebe

na tebe

a ještě na cosi

uprostřed doteků

na rozloučenou

***

Smutek jde do páru

okamžik v taláru

vstává

láska prý skončila

lesklýma očima

mává

Hvězdy v dálce ránem blednou

na shledanou ještě jednou

na shledanou milá má chci ti říct

stín i sliby rázem blednou

na shledanou ještě jednou

na shledanou milá má chci ti říct

Dřív než se rozední

ti slova poslední

povím

lásce už nevěřím

té když se zešeří

to vím

Dopřej hvězdám které blednou

dopřej milý ještě jednou

dopřej milý lásku mou chci ti říct

neodcházej rosa padá

zůstaň chvíli mám tě ráda

dopřej milý lásku mou chci ti říct

S jitrem se rozloučí

zmizí mi pavoučí

sítí

ať si jde bez řeči

nebo se ubrečím

cítím

Odpusť hvězdám které blednou

odpusť milá ještě jednou

odpusť milá lásku mou chci ti říct

odpusť kytkám které vadnou

odpusť slzám nemám žádnou

odpusť milá lásku mou chci ti říct