O teskném stěnopsaní

   Na pěších toulkách nebo pochůzkách občas nezaškodí bedlivěji pohlédnout na fasády domů, na stěny a zídky nebo tarasy zahrad či parků. Povětšině oko zaznamená anonymní libost, tu větší, onde menší, případně pro sebe zjistí její absenci. Tu škálu onoho vjemu v sobě ukrývají vesměs grafity, moderní ornamenty z klikyháků, patrně bez hlubší sdělitelnosti. Někdy se ovšem do pohledu vkrade vtíravá fabulace s myšlenkami na to, co ten který prostor za stěnou nebo oknem skrývá. Kupříkladu vánoční okna nabízejí takových tajemství habaděj. Až donedávna nás vůbec nenapadlo, že náhodný pohled na fasádu obyčejného činžovního domu s dvěma vchody dokáže vyskládat v očích i v mysli, zajímavý příběh. V jednotlivostech snad, ale do souvislosti by si rozložitý text jeden nedal. Po celé délce fasády od kraje ke kraji, od leva doprava, tam totiž na pěti místech bylo k přečtení toto:

   „Jdeme dál…/ Život jeden máš tak měř komu ho dáš…/ Bez písně beze slov/ Napíšeš jenom sebe./ …tebe…“.

   Leckteré jinochy, často posilněné, podobné okamžiky exploze přemíry citu potkávají. V utkvělé představě málo naplňované případně nepochopené lásky pak zvlášť. Dívčiny si s tím obvykle nevědí rady. A jejich rodičové tím míň. Jednak počmáraná fasáda nikomu na klidu nepřidá. A pak, přecitlivělý jinoch nebývá, jak se dříve říkávalo, vhodná partie. Odhadujeme, že za některým z oken toho domu nakonec pod tíhou dospělých argumentů asi došlo k prozření té dívky a rodičové měli tentokrát navrch.

   O pár dní později, a o pár desítek metrů dál přes ulici, na betonových dílech tarasu kolem chodníku, ještě více rozložitěji, tím pádem hůře vnímatelně, stála stejným rukopisem napsána jiná slova, která potvrzovala naše předešlé úvahy a příběh teskného stěnopsaní posouvala dál. Z pohledu všech jeho aktérů nejspíš, tak či onak, výrazně spěla k samému závěru. K přečtení bylo totiž následující:

   „A od teď budu psát, co budu chtít…/ i pár slov postačí / odevzdávám noc ránu/ bez tebe / je smutno“.

   Pro jistotu však necháváme popsanému příběhu otevřený konec. Netřeba zdůrazňovat, že v tom koutě města teď už budeme mít oči trvale dokořán.

   jš


záznam

vlastní foto: 13 0421 CZE 1-5

                  13 0430 CZE 1-5

vizit-citanka1.webnode.cz/pro-postupny-rocnik/o-tesknem-stenopsani/