O nevšednosti Harpy :: vizit-čítanka

O nevšednosti Harpy

Harpa poprvé

Po návratu z první cesty na Island v srpnu 2007 jsme v průběhu zimy zcela náhodně objevili webovou kameru v Reykjavíku, která vytrvale ve výseči sledovala stavbu budoucího koncertního a kongresového centra poblíž přístavu. Ještě jsme nevěděli, že se mu bude říkat Harpa (česky Harfa). Jen jsme pozorovali přiměřený stavební ruch na objektu, který se teprve zvedal nad terén a byl v tom zimním čase schoulený do plachet. Postavení webové kamery se časem postupně měnilo, stavba rostla. Na web už prosakovaly informace o jejím budoucím vzhledu a vnitřní dispozici. Také o unikátním řešení fasády. Zkrátka a dobře Harpa zahrála na naši představivost a čím dál víc ponoukala k osobnímu setkání.

Harpa podruhé

Setkali jsme se po čtyřletém obhlížení na dálku pátého srpnového dne roku 2011 vpodvečer, a hned jsme si padli do oka. Bylo vidět, že Harpa si rychle zvykla na Reykjavík a hlavní město Islandu si snad ještě rychleji zvyklo na své nové kulturní a společenské centrum. Aby ne, vždyť se zcela viditelně vystrojilo po islandsku. Stačí vyjet výtahem na nejvyšší galerii a pohlédnout do foyeru. Stropní podhled připomíná čedičový převis u vodopádu Svartifoss nebo klenbu jeskyně u černé pláže Reynisfjara. Přes dvě patra padá vodopád kavárenských stolků podél schodiště, stěny a podlahy jsou vyladěny v barvách lávy, unikátní prosklené plástve obvodových stěn stoupají jako čedičové sloupořadí, spatřované turisty na mnoha místech ostrova, a doširoka otevírají pohledy na město, na záliv, na přístaviště, na pohoří kolem Reykjavíku. Harpa si zkrátka svou nevšednost vznešeně užívá. Za toulek městem jsme pak ještě stihli na sebe párkrát spiklenecky mrknout, že nás jako ta naplněná známost těší a že se tím pádem spolu vlastně ani neloučíme. Myšlenky na naše nové setkání ostatně už rezonují hlavou s takovou libostí, jakoby samy sebe hrály na harfu.

Harpa potřetí

Nedá nám, abychom se s vámi v souvislosti s naší několikaletou favoritkou Harpou nepodělili o senzační zprávu: Nejprestižnější Cenu Evropské unie za současnou architekturu Miese van der Roheho získal v dubnu 2013 architektonický tým stavby Harpa – Reykjavík, koncertní sál a konferenční centrum: Sigurður Einarsson, Peer Teglgaard Jeppesen a Osbjørn Jacobsen, spolu s umělcem Olafurem Eliassonem. Cena je udělována každý druhý rok za díla dokončená v tom období. Hodnotitele zaujala její „krystalická struktura“ inspirovaná islandskou krajinou a tradicemi, jež dramaticky zachycuje a ve vzrušujícím efektu „odráží světlo na město, moře a nebe“. Vězte, že i jako geograficky vzdálení, leč nevšedním prožitkem velmi blízcí Středoevropané jsme na to jedinečné ocenění opravdu hrdi.

jš