Platón fór Brno
To vůbec není nepatřičně zkomolený titulek, ale naopak, do značné míry vystižená realita. Zavčas přiznávám, že před tak obtížným vyjádřením „místa, času a způsobu“ jsem ještě nestál, co mi paměť sahá. Nová úprava Moravského náměstí u kostela sv.Tomáše a před Místodržitelským palácem má, pospolu s uměleckou výbavou, připomínat dokonalosti Brna, které by podle antického filozofa Platóna mělo mít každé dobré město: Umírněnost (Temperantia), Prozíravost (Prudentia), Spravedlnost (Iustitia) a Odvahu (Fortitudo). Žádný div, že se sestava stala tématem mnoha vyjádření, od zamyšlení vážnějších a hlubších, až po ty po brněnsku „fórové“.
Architekt Petr Hrůša, autor celkového návrhu úprav Moravského náměstí, v jednom ze svých vyjádření ozřejmil jejich ideu: „…zde pro instalaci krásných, tedy trvalých soch a před nimi – prostoru pro pobyt lidí, je nutná politická odvaha vyhnat ze vzácného veřejného prostoru nelad – zde parkující auta – a říct: tady má být nové čitelné náměstí, otevřené do parku i k existujícím hodnotám kamenného města. Při vší kritičnosti vůči mnohému politickému je zde naděje aspoň tvaroslovně vyjádřená – pro postup města, pro Odvahu na Moravském náměstí, pro reprezentaci a hrdost města.“ Tehdejší primátor Roman Onderka v polovině září 2010 přitakal: „Rekonstrukce byla nezbytná, chtěli jsme opravit zastaralé inženýrské sítě a z Moravského náměstí udělat skutečný veřejný prostor pro setkávání a odpočinek obyvatel."
Pojmenování „Platónovy ctnosti“ pro umělecká díla na Moravském náměstí se v plejádě vyjádření „kde se vzalo, tu se vzalo“. Veřejnost to může poněkud mást. Antický filozof Seneca dovodil, že "Ctnost je něco vysokého, vznešeného, nepřemožitelného a neúnavného“. V námi popisovaném případě jde totiž více o nápodobu čtyři hlavních dokonalostí obce: moudrost ve vládcích, statečnost v bojovnících, rozumnost v davu a vládcích, zároveň spravedlnost a stálé plnění vlastních povinností znamená vykonat to, co komu náleží. Teprve jejich naplnění slouží obci ke cti. Platón (427 př.n.l.–347 př.n.l.) je obsažně popsal ve svém díle Ústava, označeném za „fenomenální, nadčasové a velmi fascinující a inspirující“. Skládá se z deseti knih, komponovaných spíše jako vzájemně propojené kapitoly, zaplněné dialogy filozofa Sókrata a dalších společníků, povětšinou antických filozofů. O zmíněných dokonalostech obce pojednává čtvrtá kniha prostřednictvím dialogu Sókrata s aténským politikem Glaukónem. Více než dvě milénia na nich pramálo změnila. Nahlédněme, jak s nimi v průběhu pouhých několika let naložilo Brno.
Umírněnost (Temperantia)
Obdélníková kašna značí Umírněnost, která má provázet život obyvatel dobrého města. Podle tehdejšího mluvčího brněnského Magistrátu Pavla Žáry „jde o klasickou fontánu, na toto dílo nebyla ani vypsána výtvarná soutěž“. Dokončena byla do konce července 2010. Umírněnost symbolizuje vodní motiv v létě i v zimě. V létě vodním kolotáním, v zimě stylizovanými vodními vlnkami navařenými na kovových plátech v kratších stranách obdelníku kašny. Neradím, jen mi připadá, že by kašna Umíněnosti snesla v létě trochu blíž u sebe vertikální zeleň. A žádné nevzhledné dřevěné budky jako doposud.
Řeklo by se: „S Umírněností nemůže být žádný problém“. Představte si, že byl. Byť to hlava nebere. Zpravodajský server iDNES.cz přinesl 13.12.2017 informaci, že „Z kluziště na Moravském náměstí v Brně v noci zmizel vystavený mercedes a spolu s ním i reklamní nápisy. Radnici Brno-střed o to požádal památkový odbor brněnského magistrátu. Reklama v památkové zóně je podle něj nepřípustná...“ Článek doprovodil výmluvnou barevnou fotkou. Kluziště by se snad ještě sneslo, ale Mercedes na fontáně Umírněnosti, to byla fakt síla. V Platónově Ústavě byste mohli usilovně hledat tam i pozpátku, slovo byznys byste tam prostě nenašli. V popsané podobě mezi vlastnosti dobrého města rozhodně nepatří.
Prozíravost (Prudentia)
Bronzový model města opevněného v jeho historických hradbách z dob obléhání Švédy za třicetileté války představuje od poloviny září 2010 na Moravském náměstí skulptura Prozíravost. Odborný časopis CAD.cz v té souvislosti napsal: „Nestává se často, že by se v souvislosti s GIS a CAx technologiemi psalo o uměleckém díle. I když v našem časopisu k tomu již několikrát došlo. Tentokrát bychom chtěli ukázat, jakým způsobem se technologie, o kterých běžně píšeme, zasloužily o vymodelování sochy Prozíravosti na zrekonstruovaném brněnském Moravském náměstí. Sochy mohou mít rozličnou podobu a někdo by možná nečekal, že v našem případě jde o plnohodnotný 3D model historické podoby města Brna.“
Jako podklad pro dílo architekti vybrali olejomalbu Hanse Benno Bayera a Hanse Jörga Zeissera z roku 1650, která visí ve výstavních prostorách Špilberku. Olejomalba dává informace o tehdejší podobě města, znázorňuje i vypálené okolí a podobu hradeb, které umožnily odolat výrazné převaze švédských útočníků a poskytly útočiště lidem bydlícím uvnitř hradeb i kolem nich. Model se v ateliéru architekta Petra Hrůši nerodil snadno a stroze to popisovat snad ani nejde.
Model má symbolizovat prozíravost města, tehdy obehnaného hradbami, které se prý chce i nadále úspěšně bránit přesile útočící v současném světě ze všech stran… Miniatur věží a domů na modelu se v souladu s prvotním záměrem autorů obdivovatelé přímo dotýkali, ovšem vandalové je rovnou kradli. Stran Prozíravosti zkrátka nebylo Brno dost prozíravé. Vše v dobré se obrátilo. Stačilo artefakty napevno k reliéfu přivařit.
Spravedlnost (Iustitia)
Postava před Nejvyšším správním soudem, zvedající krychli, je podle slov autora „symbolem Spravedlnosti, která je těžká a křehká zároveň. Je údajně v rukou těch, kteří vládnou na zemi. Figura Spravedlnosti nevládne, ale potýká se. Na první pohled ztuha, ale pak hmotu kvádru jen lehce přidržuje a vybalancovává. Proud vody ji zespodu jakoby nadzvedává, někdy zlehka, jindy silou.“
Encyklopedie Brna uvádí, že „Rada města Brna na své schůzi č. R5/051 konané dne 24. 1. 2008 schválila vyhlášení a soutěžní podmínky výtvarné soutěže (veřejné a pro vyzvané autory) na ztvárnění sochy Spravedlnosti s vodním prvkem (fontánou), určené do prostoru před budovou Nejvyššího správního soudu na Moravském náměstí...Soutěž byla vyhlášena 8. 2. 2008, uzavřena 17. 4. 2008. V řádném termínu obdržel Magistrát města Brna 39 soutěžních návrhů. Na základě rozhodnutí poroty se stal vítězem soutěže akademický sochař Marius Kotrba“ (*30.9.1959, Čeladná–†17.5.2011).
Před budovu soudu byla socha Spravedlnosti osazena 9.9.2010. Vlastně hned vzápětí se rozvinula lidová tvořivost, kterou lze nazvat „fór Brno“. Na mapě města v prohlížeči Google (sic !) je socha drsně zvaná „Exekutor krade pračku“, koluje také pojmenování „Člověk, co má zácpu“ nebo „Náčelník z Přeletu nad kukaččím hnízdem“. V zastoupení sochy Spravedlnosti a jejího autora nebudeme žalovat chudobu ducha před žádnou soudní stolicí, i když by se k tomu Nejvyšší správní soud přímo nabízel.
Odvaha (Fortitudo)
Ve středu 28. října 2015 v pravé poledne získalo Moravské náměstí Odvahu, poslední ze čtyř dokonalostí. Odvahu symbolizuje netradiční zhruba osm metrů vysoká jezdecká socha moravského markraběte Jošta Lucemburského od sochaře Jaroslava Róny, vyrůstající přímo z dlažby Moravského náměstí vedle kostela sv. Tomáše. Socha Jošta Lucemburského (1351-1411), moravského markraběte a nějakou dobu i římského krále, nás přivádí do časů lucemburské vlády na Moravě. Tak se stalo, že na Moravském náměstí jsou odteď hned dva Joštové. Jeden na koni a druhý napravo vedle portálu hlavního vstupu do Místodržitelského paláce, je to ten s kamennou korunou na hlavě.
Unikátní pojetí výtvarného projevu jezdecké sochy založilo řadu kontroverzních názorů. Patříme k těm, kteří sochu s naplněným pocitem libosti přijali za svou a nehledali v ní žádné jinotaje. Sexistické obzvlášť. Petice Moravanů zase odsoudila „žirafí“ ztvárnění sochy, které „je v přímém rozporu s původní koncepcí, peněžní sbírku iniciujícího občanského sdružení Moravský Jošt, kdy jezdecká socha tohoto velikána měla být holdem osobnosti, která ovlivnila podobu nynější Moravy.“ Jiným vadilo, že se jezdec před pohledem od Rašínovy ulice kryje štítem, nebo že hlava koně je málo koňská. Zaznělo také, že „socha je super, ale není to Jošt z Lucemburku, je to literární postava Don Quijote de la Mancha, tedy jeho podoba àla obrazy Salvadora Dalího”.
Další diskutující naopak ocenili, že Jošt obhlíží svůj stejnojmenný, upravený bulvár. „Socha se mi moc líbí,“ napsal jeden z účastníků ankety ke slavnostnímu odhalení sochy, „považuji ji za skvělý umělecký objekt v prostoru hojně navštěvovaném Brňany i turisty. Věřím, že bude přitahovat pozornost a stane se jedním z výrazných symbolů města…Mně osobně se jeví socha velmi estetická, současně i neobvyklá a provokující svými proporcemi. Člověk ji jen tak snadno nemine pohledem – a tak by to asi mělo být u dobrého umění. Na tvářích náhodných pozorovatelů, kteří kolem procházejí, se mi zdálo vidět údiv, zaujetí a také úsměv. Co si přát víc?“
vizit-citanka1.webnode.cz/pro-postupny-rocnik/z-toulek-ceskem/platon-for-brno/#a18-0330-odvaha-1-jpg