Park Gustava Mahlera

   Světoznámý hudební skladatel a vynikající dirigent Gustav Mahler se přece jen vrátil domů, jak vždycky toužil. Oficiálně 7. července 2010, v den 150. výročí svého narození, podle análů v židovské, německy hovořící rodině na Vysočině v obci na česko-moravském pomezí v tehdejším Rakouském císařství“. Místo svého návratu s neobyčejně silným geniem loci našel v Jihlavě, v městském parku sevřeném ze dvou stran ulicí Benešovou a zbytky hradeb. Tam, kde kdysi stávala novodobá jihlavská synagoga, hned v březnu 1939 nacisty vypálená. V Jihlavě, jen o pár ulic dál, žil Mahler krátce po narození v Kališti do patnácti let. S hudbou spojený osud ho zavedl do mnoha evropských měst i do New Yorku. Padesátiletý zemřel roku 1911 ve Vídni. 

  „Celý můj život je vlastně touha po domově. Cítím se jako trojnásobný vyhnanec: jako Čech mezi Rakušany, jako Rakušan mezi Němci, jako Žid na celém světě. Všude vetřelec, nikde vítán...“ prý po léta smutnil. Město Jihlava mu vystavěla promyšleně koncipovaný a vzácně vystavěný prostor, málokde vídaný. Co o něm informační zdroje vypovídají?

  „Ústředním prvkem parku je socha hudebního skladatele Gustava Mahlera od akademického sochaře Jana Koblasy, která je obklopena kamennými plastikami ptáků a ryb symbolizujícími Mahlerovu hudební tvorbu, konkrétně jeho písňové texty. Symbolický význam má rovněž deset vodních střiků u jezírka představujících počet Mahlerových symfonií. Okolí sochy a kamenných plastik tvoří zvlněná travnatá krajina. Hlavní myšlenkou architektonické kompozice parku je kontrast krajiny, která je zastoupena jezírkem, zatravněnými plochami, keři a stromy, s městem symbolizovaným jednoduchými materiály, ostře tvarovanými formami, domy a kamennými prvky. Park svým řešením připomíná také historické stopy místa – plochu hradebního parkánu, linii městských hradeb v místech, kde byly zbořeny (vydlážděno kamennými odseky), a odkryté základy bývalé synagogy vypálené nacisty. Pohled na jedinečné prostory parku a okolní část centra města zprostředkovává vyhlídka umístěná v historické baště opevnění.“

  Vybude-li vám aspoň chvilka, neváhejte a spočiňte na lavičce poblíž skladatelovy sochy, s jeho vlastnoručním podpisem vyrytým na piedestalu. Nad jejím ztvárněním sochařem Janem Koblasou ve výraze a v línii nezbývá uhranuté mysli pozorovatele, než tiše užasnout. A vyšetří-li pro vás městský shon ztišenou chvilku, třeba i vy uslyšíte vodohru té symfonie deseti pramenů, dopadajících na hladinu upraveného jezírka.

  Třetí ze svých pěti Rückertových písní, zkomponovaných na samém prahu 20. století, skladatel Mahler pojmenoval „Ich bin der Welt abhanden gekommen – Ztratil jsem se světu“ (na you tube v odkazech). Děkovný tep srdce Vysočiny jeho někdejší nevíru zcela spolehlivě vyvrací. Přesvědčte se!

Jš (13 0830)

 

záznam

CZE kraj Vysočina, Jihlava

meta: park sevřený ulicemi Benešova a Věžní

vlastní foto: 13 0829 CZE 1-12

vizit-citanka1.webnode.cz/z-toulek-ceskem/park-gustava-mahlera/    

satelit: souřadnice 49.395865,15.586035 (místo určuje červený terčík)     

 

odkazy

vizit-sezem7.webnode.cz/magen-david/jihlava/

tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43527

cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Mahler