Hned první den pobytu na Maltě poutal náš pohled z balkonu hotelu Santana v části Qawra (čti Aura) ostrov na opačné straně zálivu. Sdělení mapy bylo výmluvné. Ostrov, spíš ostrůvek nesl rovněž jméno apoštola Pavla a ta nadálku viditelná socha patřila nepochybně také jemu. Bylo rohodnuto: obejdeme záliv a poznáme ta místa, kde v počátcích našeho věku byl sv. Pavel mezi zachráněnými ze ztroskotané lodi. Plul tehdy pod dohledem ze Svaté země do Říma, aby obhájil své postoje apoštola Ježíše Krista. V prosluněném jarním dni jsme se dopoledne vydali na cestu s představou jen několika hladkých kilometrů. Členitost pobřeží hned zpočátku nás mohla varovat. Pod kopcem Melliehy bylo nutné pustit se mezi políčka, obehnaná tarasy z navršených kamenů. Veřejná pěšina mezi nimi byla řádně klikatá a únavná. Tam za tou zatáčkou další výšlap asi vzdáme, dokud máme apoň v paměti cestu zpátky. Za tou zátočinou nás čekalo něco velmi neuvěřitelného. Před zděnou kapličkou v břehu úvozové cesty, s Pannou Marií ve výklenku, klečel a modlil se nějaký muž. Vyptal se na všchno možné a zjevně uspokojen odpověďmi poradil pěšinu k ostrovu se sochou sv.Pavla. Zase ale nic přímočarého. Čas putování už nebyl nijak důležitý, limitováno už spíše bylo, zda cestu tam a hlavně pak zpět zvládneme aspoň za světla. Socha sv.Pavla se nám zjevila zalita sluncem. Někdě tady apoštol Pavel nedobrovolně vstoupil  na půdu ostrova. Událost je popsána v Novém zákoně, v oddíle Apoštolské skutky. Pobyl tu tehdy jen pár dní. Dost na to, aby na jeho slova vděčnosti mohli být Malťané hrdí dodnes. Zavazující tradice, pěstovaná bezmála dva tisíce let. Jako návštěvník přátelského ostrova ji okolo sebe trvale vnímáte.

Nový zákon, Skutky apoštolů, 28 Na ostrově Malta

"Když jsme se zachránili, dozvěděli jsme se, že se ten ostrov jmenuje Malta. Domorodci se k nám zachovali neobyčejně laskavě. Zapálili hranici dříví a všechny nás k ní pozvali, protože začalo pršet a bylo zima. Když Pavel nasbíral náruč chrastí a přiložil na oheň, zakousla se mu do ruky zmije, která prchala před žárem. Jakmile domorodci uviděli, že mu visí na ruce had, říkali si mezi sebou "Ten člověk je určitě vrah. I když se zachránil z moře, bohyně odplaty nedovolila, aby zůstal naživu." Ale Pavel setřásl hada do ohně a nic zlého se mu nestalo. Oni čekali, že oteče nebo že najednou padne mrtev. Když to však dlouho trvalo a viděli, že se s ním nic neděje, začali naopak říkat, že je to nějaký bůh.

Blízko toho místa měl své statky správce ostrova Publius. Ten nás přijal a tři dny se o nás laskavě staral jako o své hosty. Publiův otec ležel s horečkou a úplavicí. Pavel přišel k němu, pomodlil se, vložil na něj ruce a uzdravil ho. A potom začali přicházet i jiní nemocní z ostrova a Pavel je uzdravoval. Štědře nás obdarovali, a když jsme měli odjíždět, přinesli nám, co jsme potřebovali na cestu." 

záznam

meta: ostrov sv.Pavla, přes zátoku Bugibba Bay od části osídlení Qawra

vlastní foto: 03 0318 MLT 1-8

vizit-citanka1.webnode.cz/z-toulek-evropou/citanka-maltska/ostrov-svateho-pavla/

satelit: souřadnice 35.9655433,14.3978743 (místo určuje červený terčík) – socha sv.Pavla